Výuku řídil z Káhiry a vystačil si s čtečkou mikrofilmu

Profesor Vratislav Vrána se zasloužil o vznik katedry lékařské elektroniky, předchůdce dnešního ústavu biomedicínského inženýrství na FEKT VUT.

Prof. Ing. Vratislav Vrána, CSc., se narodil 22. prosince 1931 v Brně. Po maturitní zkoušce nastoupil ke studiu na Fakultě spojovací Vojenské technické akademie v Brně, kde získal v roce 1957 diplom elektrotechnického inženýra v oboru Radiotechnika. Po studiích pracoval jako odborný asistent na Katedře radioelektroniky Fakulty elektrotechnické VUT. Přednášel předmět Antény a šíření rádiových vln a vedl cvičení k tomuto předmětu. V roce 1964 dosáhl na VUT v Brně titulu kandidáta věd a o dva roky později byl jmenován docentem pro obor Radiotechnika.

Jako tajemník katedry byl pověřen organizací a zajištěním výuky ve Výzkumném ústavu zdravotnické techniky. Spolupráce s institutem jej přivedla k aplikacím elektromagnetického pole v medicíně. Začalo tak i jednání o zavedení výuky lékařské elektroniky na VUT a ustavení příslušné katedry. Profesor Vrána se 1. 2. 1967 stal jejím vedoucím. Vypracoval studijní plán a osnovy jednotlivých předmětů, zajistil zahájení výuky od školního roku 1967/1968. Sám však vyučovat nezačal, protože odjel na 10 měsíců do Káhiry. Zde jako expert na Military Technical College přednášel předměty Antennas and Propagation of Radio Waves a Communication Engineering. Katedru v době jeho nepřítomnosti vedl doc. Ing. Milan Chmelař, CSc., který působí na Ústavu biomedicínského inženýrství dosud.

Docent Chmelař na profesora Vránu vzpomíná takto: Doc. Vratislav Vrána, CSc., byl původně zaměřen na antény a šíření rádiových vln. Velice rychle se však adaptoval na elektrické vlastnosti organismů a předmětem jeho dlouhodobého zájmu se staly různé systémy svodů pro snímání EKG signálu, kde se snažil vyvinout a do praxe zavést systém, který by s menším počtem elektroddával stejné informace jako standardní dvanácti-svodový systém, na který jsou lékaři zvyklí. Bohužel onemocněl a zákeřná nemoc jej přemohla. Byl velmi pracovitý, cílevědomý a navíc i manuálně zručný…

Prof. Vrána a jeho tým. | Foto: archiv UBMI

Po návratu do Brna si profesor Vrána připravil a od roku 1968/1969 začal přednášet nový předmět Živý organismus v elektronických soustavách. Ve své vědecké práci se zaměřil na základy elektrokardiografie, modelování zdrojů elektrického pole srdce a EKG svodových systémů. Na základě těchto prací a působení ve výuce byl jmenován v roce 1972 mimořádným profesorem. Řádným profesorem se stal v roce 1978. Kromě vedení katedry v letech 1967–1990 vykonával také funkci proděkana fakulty. Pracoval v komisi expertů Ministerstva školství pro skupinu oborů elektrotechnika a v odborných komisích rezortu zdravotnictví a v České společnosti biomedicínského inženýrství.

Podílel se na přípravě a prosazení vědního oboru Bionika. Pro Elektrotechnickou fakultu VUT prosadil experimentální učební plán se zavedením výuky číslicového zpracování signálů. Na jeho návrh bylo v roce 1986 povoleno studium biomedicínského inženýrství, které se v roce 1990 stalo oborem. S kolegy na Ústavu biomedicínského inženýrství si prošel několika stěhováními z budovy dnešního rektorátu na ulici Antonínská na Žerotínovo náměstí až k dnešnímu sídlu v areálu FEKT VUT na ulici Technická 12. Prvé stěhování profesor Vrána nezažil – v té době byl v Egyptě. Poprvé to bylo jednoduché. Katedra měla jen dvě čtečky na mikrofilm. Problémem byl technický stav budovy. Napřed bylo nutno získat vyjádření statika, že se tam vůbec smí pustit posluchači. Když se poprvé na vstupních dveřích objevilo označení se státním znakem, přišla na udání policie zjistit, zda je v této budově skutečně vysoká škola, anebo zda to je hloupý vtip. První slušnou budovu získala Katedra lékařské elektroniky až v rámci 4. stěhování. Toho už se prof. Vrána nedožil, vzpomíná docent Chmelař. Na VUT působil do roku 1996. Profesor Vratislav Vrána zemřel 17. prosince 1999.

[článek převzat z magazínu Události]

Sledujte nás

Na sociálních sítích pravidelně informujeme o našich vzdělávacích aktivitách. Nezapomínáme ani na žhavé novinky z oboru či zajímavé pracovní pozice v biomedicíně.

Podpora talentů

Podporujeme nadané studenty a začínající vědce. Zapojit se můžete i vy. Ať už finančním darem či podporou vzdělávacích aktivit v oblasti přírodních věd a biomedicínského inženýrství.